"Od nového roku začnu cvičit", ať zvednou ruku ti, kdo si tohle ještě nikdy neřekli. Pokud teď máte ruku nahoře, tak jste mí hrdinové, obdivuju vás a teď na vás házím imaginární pohled plný uznání. Představte si to. No a přesně ten samej pohled házím i na všechny, co si tuhle větu řekli. A pak ji dodrželi. Protože mně se to ještě nikdy nepovedlo. Ale pár změn k lepšímu se mi během 2015 podařilo zavést a v novém roce v nich chci samozřejmě pokračovat. A nejen to, chci je rozšířit.

Vždycky jsem byla naprostý antisportovec a navíc milovník sladkostí a nezdravého jídla (jak můžou být ty hranolky z mekáče tak dobré?). Zásadní obrat v jídle přišel s vegetariánstvím, které se ovšem se mnou jaksi rozhodlo nepřestěhovat do Španělska a zůstat si pěkně tady ve své vlasti. Na mou obranu, už jsem ale zjistila, kde se dá ve školní jídelně vegetariánské jídlo objednat a přecházím na něj zpět. No a co se pohybu týče, udělala jsem jedno z nejlepších rozhodnutí svého života a zaplatila si členství ve fitku. A pravidelně tam tak ob den chodím. Začínám většinou hodinou na strojích a pak zajdu na zumbu, body combat (něco jako box, ale bojujete jen se vzduchem), gap (cvičení hlavně na nohy, po kterém se dva dny nemůžu hýbat), pilates, core (cvičení na břicho), spining, plavání, body pump (který si zaslouží vlastní článek, protože jsem se do něj zamilovala) nebo další věci (jednou jsem se omylem ocitla na hodině twerkingu a bylo mi blbý odejít). A fakt nevím, co se stalo, ale ono mě to baví! Fitko se stalo jedním z mých nejoblíbenějších míst, už třeba proto, že tam ze sebe nejlíp vybiju všechnu negativní energii a domů se vracím s úsměvem na rtech. Zjišťuju, že na ty nápisy "tohle je nejlepší část tvého dne" na zdech posilovny už se nedívám s posměchem a opravdu se tam vracím ráda aniž bych se musela do něčeho nutit.

I pokud ale nemáte peníze na fitko nebo tam prostě jen chodit nechcete, spousta věcí se dá dělat i doma nebo venku. TADY mám seznam svých oblíbených videí na cvičení a taky nějaké recepty a What I ate in a day (ale pozor, občas se mi v té složce objevují i ne tak úplně zdravé recepty, ale to vám myslím u slova cheesecake dojde). A pak starej dobrej běh nebo i jen chůze, jízda na kole, brusle, hry s přáteli, v létě plavání, v zimě lyže... Pravdou ovšem je, že když vás někdo sleduje (a bylo na to téma uděláno spousta pokusů, musela jsem se o nich učit do sociologie), tak se víc snažíte a podáváte lepší výkony a ne, Jillian, která vás peskuje z počítače ten samý efekt nemá. Možná mít kamaráda na cvičení. Bacha ale aby to nebyl spíš ten, který vás stáhne sebou a po deseti minutách si půjdete spolu místo cvičení na zmrzku.

Ve fitku jsem se naučila ještě pár věcí. Potkávám tam různé druhy lidí, vypracované kluky, holky s dokonalým zadkem, ale taky bábinky, pány ve věku mého dědy nebo jednu slepou slečnu, kterou tam potkávám téměř pokaždé. A tomu říkám výhra silného ducha, když si o vás svět myslí, že byste měli sedět doma a litovat se a vy místo toho vyrazíte na zumbu nebo chytíte do rukou pár činek. To jsou lidé, kteří se asi opravdu museli přemlouvat, aby začali cvičit.

Teď na vás mám ale jednu zásadní prosbu. Nedělejte to pro kluky a aby na vás letěli, těm je celulitida stejně jedno (a pokud ne, tak ať jsou do háje). Nedělejte to pro závistivé pohledy holek, protože tohle není soutěž, nic nevyhrajete a nebylo by vůbec pěknější, kdybychom se na sebe spíš usmívali? Nedělejte to pro ostatní lidi, ti vám můžou být fuk. Dělejte to pro sebe a abyste byly silné, šťastné a cítily se ve svém těle dobře. A pokud vám vše vyhovuje tak, jak to je, nenechte se zblbnout internetem, televizí ani spolužačkama a buďte své, protože tak je to správně.

Hlavně žádný stresy, óká?