Před nějakou dobou se mě Břízinka zeptala, jestli bych nemohla zveřejnit něco málo o svých oblíbených kapelách a písničkách. Trvalo mi to pěkně dlouho upřímně, ale je to tu a myslím, že do toho podzimního počasí se to hodí naprosto ideálně. Takže hurá hej, pokud pár tipů na hudbu někoho zajímá, tady máte osvědčené tipy k poslechu pro všechny momenty.

Musím, zkrátka musím začít s Arctic Monkeys, i přesto, že to asi každý čekal a že je nejspíš většina z vás zná, protože... the nights were mailny made for sayn' things that you can't say tomorrow day... you should know you're his favourite worst nightmare... remember when you used to be a rascal ... perhaps fuck off might be too kind... oh when you look at me like that, my darling, what did you expect? I'd probably still adore you with your arms around my neck. Or I did last time I checked... a protože AM mají nejen skvělé texty, které se týkají i jiných věcí než lásky, ale také hlas Alexe Turnera, zajímavé melodie. Navíc si můžete vybírat mezi spíše nostalgickými nebo naopak naštvanými a přizpůsobovat tak výběr své náladě aniž byste museli pustit do uší jinou kapelu. Album Suck it and see je ideální letní poslouchání na roadtrip, AM na čumění do zdi a přemítání o životě a u Whatever people say I am, that's what I am not by se asi dobře šlo rozmlátit nějaké auto, ale to jsou jen mé dohady.

Z jejich tvorby se mi líbí úplně vše, ale mými naprostými favority jsou  505, Do I wanna know, Snap out of it, Fluorescent adolescent, Only ones who know, My propeller a Cornerstone (kdo stále ještě neviděl klip, ten toho hodně zmeškal).

Mou další převelice oblíbenou kapelou jsou Twoo Door Cinema Club. Ti byli spolu s Arctiky první indie kapela, kterou jsem poslouchala. Zezačátku jsem dávala přednost albu Tourist history, ale pak jsem pomalu přešla k Baconu s tím, že mí aktuální favorité jsou Sun, Next year a nejnovější Are we ready? kritizující dnešní konzumní společnost. A Alex Trimble má jednoduše kouzelnou barvu hlasu.

Franz Ferdinand je asi nejenergičtější skupina, co se tu dnes objeví, neboť myslím, že nic pomalého a sentimentálního ani nevedou. Nejraději mám Do you want to (snad jediný klip, který jsem kdy viděla a opravdu se podobá tomu, co jsem si při poslechu písničky předtím představovala ve své hlavě), Walk away, Fresh strawberries a No you girls.

Mí favoriti v poslední době jsou Panic! At the disco. Nebo spíš je, když už v "kapele" zůstal Brendon sám, ale že válí i tak, se rozhodně popřít nedá. Jeho hlasový rozsah je neuvěřitelný a množství nástrojů, na které hraje, též. Mé nejoblíbenější skladby jsou Death of A Bachelor, This is Gospel (ale dávám přednost piano verzi), Hallelujah, House of memories a I write sins, not tragedies.

Cage the elephant byli v Praze a já je neviděla, zabte mě. Když jsem to zjistila, málem mě šlehlo. Cigarette daydreams byla první písnička, kterou jsem od nich slyšela a zůstává jednou z mých nejoblíbenějších. Přidala se Trouble a Shake me down, ta mě vždy nabije neuvěřitelnou dávkou pozitivní energie.

The black keys jsou taky jedni z mých favoritů, hlavně pak jejich Gold on the Ceiling nebo Lonely boy. Mezi další rychlé zmíňky (protože tenhle článek začíná být delší než jsem čekala) musím zařadit novodobý rock'n'roll od The Strypes, dále The Strokes (Macchu Picchu je moje oblíbená), krásná písnička je i Paris od Magic Man a The Wombats si pusťte pokud hledáte něco veselejšího a spíš odreagování. The Drums jsou trošku zvláštní, ale pokud je na ně nálada, tak je na ně nálada. The Neighbourhood už jsou myslím docela klasika (ať žije Sweater weather, RIP 2 my youth nebo Prey). Při Parov Stelar ráda uklízím a Magnetic Zeros se hodí na road tripy.

Miike Snow je můj nejnovější objev a opravdu se divím, že jsem je do teď neznala. Zkuste The heart of me nebo Genghis Khan.

Letní poslouchání jsou The lighthouse and the whaler, především Pioneers a Venice, ale jejich písničky jsou všechny víceméně stejně dobré.

Z naší domoviny bych vám doporučila Professora Leoparda a jejich Chicken song. Naši sousedé a bratři mají zase Waltera Schnitzelssona. Ani bych nevěřila, že se slovenská kapela dostane mezi mé top, ale poslechněte si Mother, This night's fever nebo Million years a jsem si jistá, že se vám také zalíbí.

Pokud máte chuť na něco belgického, zkuste My perception od Black box revelation. A rozhodnete-li se dát šanci izraelké hudbě (a to byste opravdu měli, protože se bude jednat o jedinou ženu tohoto seznamu), zkuste Ah ah ah od Efrat Gosh a třeba zjistíte, že hebrejština je vlastně moc pěknej jazyk. Jen si to napoprvé nepouštějte moc nahlas, pokud máte rodiče doma, jen menší rada.

Nirvanu, The Kooks, Foster the people, The Republic a Imagine dragons předpokládám všichni znáte z rádia, ale považovala jsem za nezbytné zmínit je mezi mými oblíbenými kapelami.

Nějaké další tipy?

Mějte se moc krásně a pa!