První měsíc už je za námi a já můžu s potěšením prohlásit, že alespoň jedno předsevzetí se mi daří dodržovat, jedná se o staré dobré "budu žít zdravěji" a jakkoli to může znít jako klišé, opravdu se cítím lépe. Samotná se téměř zdráhám uvěřit, že se mi to opravdu daří, ale je to tak a napadlo mě, že bych mohla některým podobným případům, jako já, pomoci tím, že sepíšu, co jsem změnila. Neříkám, že mám ve všem pravdu a že byste mi měli slepě věřit a následovat, jen podotýkám, že mně to pomohlo.

food by klarissa-the-urban-lady on Polyvore

- Jsím teď vegetariánsky (ještě před pár měsíci pro mě něco naprosto nepředstavitelného, když mé nejoblíbenější jídlo byl řízek a paella, kterou ale ve Španělsku asi stejně neoželím, protože prostě mořské plody <3), ale je to tak. Doma si vařím úplně vegansky, když jdu ale na oběd ve městě, dá se tomu hůř zabránit, protože třeba do polévek v mé milované Bistré krávě se často přidává smetana, těší mě ovšem, že mléčné výrobky odebírají z místní farmy, takže se alespoň necítím tak provinile z morálního hlediska. Vločky si teď zalévám rýžovým/sójovým/kokosovým mlékem, místo běžných jogurtů si kupuju sójové, místo masa jím tofu (a fakt mi strašně chutná, och bože, mňam), jím daleko více zeleniny a luštěnin (ty pro mě nejsou problém, už od malička je zbožňuju)...

- Každý den si do školy chystám pořádnou porci salátu, většinou tam narvu jednu papriku, jednu mrkev, půlku salátové okurky a pomeranč. Ano, pomeranč. Má to s ním lepší chuť a ukojím svou touhu po sladkém i přesto, že jím vlastně převážně zeleninu. Jednou z výhod salátu je, že jej jím strašně pomalu a tím pádem zabiju přestávky salátem a nemám čas skuhrat, že nemám co jíst a že si zajdu koupit koblížek do bufetu. Navíc je překvapivě sytý, takže mi vystačí na svačinu a část oběda. Druhou část oběda tvoří polévka ve školní jídelně (tu si můžeme vzít zdarma a většinou je bezmasá) nebo v již zmiňované Bistré krávě. V poslední době jsem si zamilovala i Green bar, na ten ovšem nemám moc financí.

- Omezuju lepek. Pečivo jím snad desetkrát míň než dříve a když už, tak si dám třeba slunečnicový chléb nebo nějaké podobné zdravější varianty. Musli nebo ovesnou kaši už také nejím tak často a upřednostňuju pohankovou, jáhlovou, rýžovou...

- Další způsob, jak mírně ošálit své chuťové buňky je čaj. Do školy si nosám 75 ml flašku, do které si ráno uvařím čaj, který přece jen chutná lépe než obyčejná voda a přitom po něm nepřiberete. Druhou variantou je naházet si do vody okurku/pomeranč/citrón/mátu.

- Kořením, hodně. Kari, sladká a pálivá paprika, pepř, to je čtveřice, bez které už nedám ani ránu. Ono to jídlo totiž opravdu lépe chutná, což oceníte u zeleniny, která sama o sobě nemá téměř žádnou chuť jako třeba cuketa, k tomu ale ještě koření napomáhá lepší práci metabolismu. Pro sladká jídla je pak machr skořice.

- Pochopila jsem, že jedna sušenka nikdy nezůstane jednou sušenkou. Sladké má tu záludnost, že jakmile si vezmete trošku, budete chtít ještě víc (a to je vědecky dokázáno), proto jsem nechala řečí jako "dám si jen jeden perníček, ten mi neublíží", protože pak nejsem schopna se ovládnout a žeru perník jako chleba.

- Chodím si nakupovat sama. A to je dost zásadní, pokud, stejně jako já, nemáte rodiče, co by se zrovna vyznali ve zdravé výživě. Další výhodou je, že když si projdete obchod, můžete narazit na spoustu zajímavých a dobrých věcí, které by vás předtím ani nenapadlo napsat na seznam. Já chodívám nakupovat vždy v pondělí a pak ve čtvrtek nebo pátek, mám pak doma vždycky dost zeleniny a jiných surovin, ono totiž nejhorší je mít hlad a nemít doma nic, z čeho by jste mohli dobré a zdravé jídlo uplácat, obzvlášť pokud žijete na vesnici. Taky se dost hodí mít doma nějakou mraženou zeleninu nebo konzervy pro případ, že byste třeba onemocněli a do města se nedostali.

- Vyhýbám se v obchodech části s pečivem. Croissanty, donuty a koláčky jsou moje největší slabost a ta vůně, když kolem oněch regálů člověk prochází! Ojojoj. Vážně je lepší vůbec nepodléhat pokušení.

- Abychom se přesunuli k pohybu, uvědomila jsem si, že ve škole máme rotopedy (no, něco na ten způsob), které téměř nikdo nepoužívá a tak jsem si pomyslela, že je zbytečné platit přemrštěné peníze za hodiny spinningu, když můžu chodit zdarma u nás po škole a budu to mít ještě blíž. Domluvila jsem se tedy s učitelkou, že si můžu kdykoli od posilovny půjčit klíče a jít si trošku zajezdit či zaposilovat.

- Říkávají: "Najdi, co tě baví a tomu se věnuj". Dlouho jsem se tomuto doporučení smála, nic mě totiž nebavilo, pak jsem ale objevila jumping a opravdu mi přirostl k srdci, už jsem o něm psala například ZDE.

- Častěji chodím pěšky domů. Mí pravidelní čtenáři už asi ví, že bydlím v zadnici světa, to znamená, že musím v jedné vesnici přesedat. K nám moc autobusů nejezdí, ale do oné vesnice ano a proto občas zajedu tam a potom jdu domů pěšky. Poslední dobou to praktikuji alespoň jednou až dvakrát do týdne. Chození je totiž pro nohy snad to nejlepší, spálíte ním a přitom nenaberete svalovou hmotu.

Máte taky nějaké tipy?

Mějte se moc krásně,

PA!