Už je to pěkně dlouho, co jsem nepsala, já vím.

Dobrý ale je, že od chvíle, co jsem přijela do Česka je mi fajn. A možná je to těma kávičkama, obídkama a kinečkama s přáteli, možná je to velkou vanou a manželskou postelí, možná je to tím, že se neučím a jen celý dny hraju na klavír a taky že věčně nemusím uklízet po spolubydlících nebo tím, že zkouším nový prášky na nervy. Těžko říct, možná te to všechno dohromady.

Hlavní je ale výsledek.

Dnes jsme šly na kafčo s Barčou. Vždycky my to udělá takovou radost, když vidím, že jsou mí přátelé šťastní. A jak už to tak bývá, zneužila jsem ji, aby mi něco málo nafotila. Trošku jsem se prošla po městě, snažila se usmívat na kolemjdoucí a trošku jim zvednout náladu, když už tady slunce v zimě nevychází. Zkuste to taky.

Ten kabát a ty kalhoty korunuju na svoje nejlepší sekáčový úlovky.

staring: prstýnek po babičce

Mějte se moc krásně, ať se vám zbytek roku co nejvíce daří a zatím čao!