Ještě než začnu vyprávět o svém italském dobrodružství, ráda bych upozornila na to, že nejspíš v blízké době (během týdne či dvou) hodlám změnit jméno blogu, tak se nelekejte.

Svou cestu do Itálie jsem započala tím, že jsem došla ke svému Regio autobusu a tam mi oznámili, že moje jízdenka je neplatná. Hurá hej. Moje jediný štěstí bylo, že ještě zůstalo jedno volné místo, které jsem si běžela okamžitě koupit a protože šlo o last minute jízdenku, zaplatila jsem jen 1040 kč, zatímco těch původních 1800 (které sice přišly, ale nějakým záhadným způsobem mou jízdenku neuhradily) mi bylo zasláno zpět na účet, takže jsem sice v konečném důsledku málem dostala mrtvici, ale za to jsem si vydělala. A navíc jsem dostala místo vedle moc sympatické italky, která se na spánek štelovala do pomalu ještě podivnějších pozic než já.

A teď nechci znít jako rozmazlenej fracek, ale Florencie mě neuvěřitelně zklamala. Tolik lidí mi říkalo, jak je krásná, ne-li krásnější než Řím (ha ha) a tak jsem si dělala naděje. Pravda je taková, že Florencie se vás snaží oškubat pomalu i za to, že vůbec dýcháte. Jízdenky jsou tam dražší než do Říma. Do žádné památky (ani zahrad, ani dvora a vlastně fakt vůbec nikam) nemůžete vstoupit aniž byste zaplatili tučné vstupné, jídlo je drahé a to se mně jako chudému studentovi moc nezamlouvá.

Když jsem zjistila, že v tom městě nemám moc co dělat, rozhodla jsem se vydat po nejsympatičtěji znějící ulici (Viale Niccolo Machiavelli), aniž bych věděla, co mě na ní bude čekat. A udělala jsem dobře, protože jsem se dostala na kopeček na samém okraji města s krásným výhledem (zdarma!) a k tomu se pěkně prošla aniž bych se musela tlačit davy turistů.

Další den jsem se tedy rozhodla vydat do Sieny už v poledne, protože jsem nevěděla, co bych ve Florencii ještě pohledávala. Jednoznačně se jednalo o nejméně zajímavou a nejopuštěnější část cesty, byla jsem tedy vděčná alespoň za svou korejskou spolubydlící, se kterou jsme zabily pár hodin mluvením. Mimochodem bydlela jsem v Hotelu Ottaviani a rozhodně doporučuju. Je to pravděpodobně nejlevnější bydlení ve Florencii, ale leží v centru a je i pěkné.

A zítra už vás poinformuju o tom, jak jsem málem umřela, ale vlastně si to náramně užívala.

Mějte se moc krásně,

PA!