Zdravím!

Poslední dny jsou sice náročné, ale zábavné až idylické, takže například i přesto, že jsem za poslední dva dny naspala celkem tak sedm hodin, se cítím poměrně čile a lidé z okolí se mě ptají, co se děje, že jsem najednou tak uvolněná. O tom vám ale psát nebudu, radši se vrhneme na další článek o Paříži, snad se bude líbit.

DEN DRUHÝ

- 36 km chůze (naplánovala jsem extra vražednou trasu)

Začali jsme naší obvyklou procházkou od hotelu k Seině, prohlíželi si zboží v malých stáncích podél ní a já si koupila album s Malým princem. Šli jsme kolem Notre Damu, Pantheónu a přes Lucemburské zahrady až do restaurace, kde jsem si dala nejdražší salát mého života a vesele jsme pokračovali k Eiffelovce, od ní k Vítěznému oblouku a pak chvíli přes Champs- Elysées, než mi došlo, že už mě ty obchody neba. Když jsme konečně došli na Montmartre, začali jsme hledat hospodu, kde se údajně po deváté hodině měl rozdávat kuskus zdarma a to se nám jako chudým studentům líbilo. Po dvou hodinách vyčerpávajícího hledání jsme na hospůdku konečně narazili, usadili se a čekali. Bylo deset a kuskus nikde. Z Adama navíc vypadlo, že vlastně nemá kuskus rád a tak jsme zase skončili v Carfouru s palačinkama a nutelou v košíku. Ty jsme si chtěli romanticky sníst na jednom menším náměstíčku, vedle nás ale seděly bezdomovkyně, které tak brutálně smrděly močí, že jsme do sebe ty palačinky naházeli a upalovali zpět na hotel.

 i v té Paříži už jsem byla moc líná na to, abych se líčila

Tak se mějte moc moc hezky a doufám, že jsou vaše prázdniny stejně idylické, jako ty mé,

PA!