Ahoj!

Slíbila jsem, že během týdne zveřejním tipy na knížky z povinné četby. Původně jsem chtěla spojit světovou s českou literaturu, zjistila jsem ale, že samotná česká vystačí na jeden článek bohatě a proto světovou zveřejním zase až časem, až přečtu ještě něco, co bych mohla doplnit. Dnes tedy to dobré i horší z českých děl a mé laické názory na ně.

První díl můžete najít ZDE.

Karel Čapek

Čapek je génius a jeho knížky se čtou téměř samy, dramata R.U.R a Bílá nemoc jsou otázka jednoho dne a třeba Povídky z druhé kapsy nebo Válka s mloky už sice zaberou malinko déle, ale pořád to není nic strašného.

Milan Kundera

Zatím jsem přečetla jen Nesnesitelnou lehkost bytí, ale och bože, myslím, že se tady vyklubala láska a tato kniha se zařadila do mých top pět. Dle mého má Kundera velice impozantní osobitý styl a často se zamýšlí i nad banalitami, ve kterých ovšem nachází vyšší pravdy nebo filozofické otázky. I děj a příhody jednotlivých postav jsou opravdu zajímavé. Jediné, co dle mého může čtenáře trošku rušit je přeskakování mezi různými časovými obdobími. Hodně lidí mi ale také řeklo, že jim Kunderův styl tvorby nesedl, je to tedy dost subjektivní a budu ráda, když mi řeknete i váš názor.

Už se tak těším, až jej budeme probírat ve škole <3

Ladislav Klíma

Má učitelka češtiny o knize Utrpení knížete Sternenhocha prohlásila, že je zvrácená a nechutná, což byl přesně důvod, proč jsem se ji rozhodla přečíst, jsem už hold zkažené dítě. Profesorce musím dát za pravdu, bylo to ale zajímavé a místy i vtipné čtení, pokud máte rádi černý humor.  "Přes některé své vady, např. že měřím jen 150 cm a vážím 45 kg, že jsem skoro bezzubý, bezvlasý a bezvousý, trochu též šilhavý a značně pajdavý; ale i slunce má skvrny.“

Petr Bezruč

Slezské písně. Pokud můžete, nečtěte to, fakt. Věřte mi, že nechcete. Pokud vás zajímá stručné shrnutí knihy: depka, uhlí, Poláci, židi, Ostrava, chlast. Stačí.

Na rozbor je to ale docela dobrý a pokud hledáte něco, co vám nezabere moc času, možná nad tím taky popřemýšlet můžete.

Viktor Dyk

Krysař je skvělý. Smutný, ale skvělý. Četla jsem ho ten samý den, co Slezské písně a trošku mi to vylepšilo chuť. Navíc myslím, že na podzim je na to přesně ta správná atmoška.

Jan Neruda

Povídky Malostranské silně konkurují Slezským písním, skoro nevím, co z toho je horší. Povídky mají sice alespoň děj, ale táhne se to příšerně dlouho a kolikrát ani nevíte, co že se tam vlastně děje a pokud to víte, do týdne to zapomenete.

Karel Havlíček Borovský

Jeho humor a nadsázku miluju, ať už v jeho epigramech, Tyrolských elegiích či Králu Lávrovi, vždy se zaručeně pobavíte. Tedy alespoň já se bavila.

Karel Jaromír Erben

Osobně se mi Kytice hnusí. Vším, myšlenkami hlavně. A vím, že to byla jiná doba, ale nemůžu se přes to přenést, nesednou mi, Snad všichni ostatní si ji ale do kánonu dávají, takže jsem nejspíš jen divná.

Karel Hynek Mácha

Máj jsem četla už tolikrát, že se asi nedopočítám a ze začátku se mi vůbec nelíbil, teď už jsem ovšem shovívavější a vidím v něm i určité krásy. Navíc je velmi lehký na rozbor, krátký a všichni jej znají. Byli byste blázni, kdyby jste si jej k maturitě nevzali.

Četli jste některé z těchto knih? Budete? Doporučujete mi nějakou další?

Hlavně se mějte krásně,

PA!