V: Vzala jsi mi ten klobouk?

K: Vezmu.

V: Ty ještě nejsi na cestě?

K: Vždyť nám to jede až za dvě hodiny.

V: Kláro, já tě zabiju!

K: Nejede?

V: 13:20

K: Do pytleeeeeee! Zavolám až zajistím odvoz, čau!

Zajistila. A ještě jsem čekala, ha!

A jela jsem do Brna za kamarádkou, se kterou jsem se viděla jedinkrát v životě zhruba před rokem a půl a lidma, který jsem vůbec neznala. Ale bylo to fajn.

K večeru ovšem přišel ten trapný pocit. Ten trapný pocit, když jste na krásném místě obklopeni skvělými lidmi a spoustou jídla a pití, ale bolí vás hlava (a ne z chlastu!), takže si musíte jít už v devět lehnout a spát. Byla jsem na sebe tak naštvaná, ale nešlo to jinak, chjo.

nejskvělejší kuchyň na světě

Vilda mi vykouřil půlku krabičky... A taky, vidíte tu konvici? Tak ta byla plná mátového čaje jen pro mě, protože jsem jediný vyvrhel, který nepije kafe.

ve Trojce...

A co váš víkend?

Děsí vás datum?

Každopádně se mějte krásně,

PA!